Neptun měl zřejmě na formování části Kuiperova pásu menší vliv než se původně uvažovalo

09. 05. 2011

Kuiperův pás Neptun

Vychází to z nové studie prezentované vědci na Univerzitě ve Virginii v USA. Kuiperův pás je oblast na kraji sluneční soustavy za oběžnou drahou Pluta, která byla objevena teprve v roce 1992. Skládá se ze dvou částí, dynamicky chladné a horké populace těles, které se liší svými oběžnými drahami a zřejmě i místem vzniku. Podle dosavadních teorií vznikla chladná populace těles v místech, kde se nachází nyní (tedy za oběžnou drahou Neptunu), nicméně horká populace, s oběžnou drahou velmi podobnou té, jakou mají planety, měla vzniknout v oblasti Jupiteru a teprve vzájemnou interakcí planet mělo dojít k jejich vystřelení na jejich současné umístění.

Neptun

nejvzdálenější planeta od Slunce, byla navštívena jedinou vesmírnou sondou, Voyager 2. Jeho modrá barva je způsobena množstvím metanu v atmosféře planety.

Image credit:

Alex Parker a John Kavelaars studovali dvojice gravitačně provázaných objektů, které jsou v Kuiperově pásu poměrně hojné. S pomocí počítačových simulací ale došli k závěru, že tyto dvojice těles obíhající Slunce kolem společného těžiště by nebyly na svých současných pozicích, kdyby je v historii ovlivňovala gravitace plynného obra. Podle počítačových modelů musela i tato část Kuiperova pásu vzniknout v blízkosti svého aktuálního umístění a dodnes zůstat neporušena gravitačním vlivem velké planety.

Teprve nedávno objevená oblast sluneční soustavy skrývá mnohá tajemství. Astronomové se o ni zajímají především kvůli zmrzlému materiálu, ze kterého jsou tvořena tělesa, která často dosahují velikosti trpasličích planet jako je Pluto. Tento materiál by měl být totožný s hmotou, která byla přítomna při zrodu solárního systému. Odhalení tajemství Kuiperova pásu tak může napomoct rozluštění historie sluneční soustavy a napovědět více o formování exoplanetárních hvězdných systémů.