Aktualizováno: Vesmírná sonda MAVEN dnes vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

Po deseti měsících letu dnes úspěšně dorazila vesmírná sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) ke svému cíli. Vstoupila na eliptickou oběžnou dráhu za pomoci třicetiminutového zážehu, který ji zpomalil natolik, aby mohla být zachycena gravitací Marsu. Úkolem této orbitální sondy bude zkoumat vrchní vrstvy atmosféry planety. Vědci věří, že s novými daty zjistí více o tom, jak přišla rudá planeta o svou atmosféru, které v dávné historii umožňovala existenci kapalné vody na jejím povrchu.

MAVEN

MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) mise NASA jejímž cílem je z oběžné dráhy zkoumat Atmosféru Marsu.



Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
MAVEN

Mapa elektrických proudů v okolí Marsu ukazuje, jak planeta přichází o svou atmosféru

Po pěti letech od vstupu sondy MAVEN na oběžnou dráhu Marsu vznikla z nasnímaných dat mapa elektrických proudů v atmosféře planety a jejího okolí. Data ze sondy vědcům poskytují informace o tom jak prostřednictvím slunečních větrů vznikají elektrické proudy, které vytváří magnetické pole planety a které vedou k postupné ztrátě atmosféry planety.

celý článek

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

celý článek

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

Druh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

celý článek

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020

Orbitální sonda MAVEN přiletěla k Marsu před čtyřmi roky a jejím hlavním úkolem je zkoumání řídké atmosféry planety. Podobně jako další sondy na oběžné dráze planety však má také funkci komunikační družice: přeposílá signál od robotických sond na povrchu směrem k Zemi. 11 února proto začala sonda snižovat svou oběžnou dráhu, v nejvzdálenějším bodě se tak bude nacházet 4 500 kilometrů od povrchu namísto původních 6 200 kilometrů.

celý článek

Vědci pozorovali na Marsu protonovou polární záři

Polární záře vzniká, když energetické částice naráží v atmosféře na molekuly plynů, které díky tomu září ve svých typických barvách. Vědcům se nyní podařilo identifikovat nový typ polární záře na planetě Mars, místo energetických elektronů, které jsou většinou původcem polárních září, je způsobují protony. K tomuto závěru pomohla data posbíraná orbitální sondou MAVEN.

celý článek

Globální prachová bouře na Marsu přetrvává, zřejmě potrvá několik měsíců než se prach usadí

Planeta Mars je aktuálně téměř celá zahalená prachem, který zvedla bouře po celém jejím povrchu. Je to unikátní příležitost prozkoumat, co se děje při takovém počasí v atmosféře i na povrchu sousední planety. Na oběžné dráze je několik orbitálních sond a na povrchu pracuje rover Curiosity, který vše zkoumá zblízka. Naopak rover Opportunity musel své operace přerušit, protože prach zastínil sluneční paprsky, které nabíjí její baterie přes solární panely.

celý článek

Mars má díky slunečním větrům zakroucený magnetický ocas

Magnetické pole Marsu je sporadické, nepravidelné a velmi slabé v porovnání s magnetosférou Země. To zřejmě přispělo k úniku atmosféry do vesmíru v dávné minulosti planety, potvrzují to data z orbitální sondy MAVEN. Nová pozorování také poukazují na zakřivení tzv. magnetického ocasu planety (magnetotail), který se působením slunečního větru odchyluje o celých 45 stupňů od původně předpokládaného směru.

celý článek