Erupce na nejbližší hvězdě Proxima Centauri by mohly být překážkou v obyvatelnosti jejích planet

28. 2. 2018

Nové prozkoumání loňských pozorování sousední hvězdy Proxima Centauri přivádí vědce k odlišnému závěru - neexistují kolem ní pásy asteroidů, jak se dříve domnívali, místo toho hvězda zažívá intenzivní erupce. Tyto erupce pravděpodobně budou způsobovat neobyvatelnost jakýchkoliv planet v blízkosti této hvězdy. Studie s odlišnými závěry od těch loňských byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Slunce a Alfa Centauri Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.

Proxima Centauri je nejbližší hvězda Slunci, nachází se pouhých 4,22 světelných let daleko. Právě proto byli vědci nadšeni, když byla u této malé hvězdy objevena planeta Proxima Centauri b, která naznačovala, že by zde mohl být celý planetární systém. Loni v listopadu přišel další objev, když astronomové ohlásili existenci pásu asteroidů podobného tomu mezi planetami Mars a Jupiter v naší sluneční soustavě a dalšího, vzdálenějšího, podobného Kuiperově pásu.

Nová studie však existenci těchto pásů prachu a planetek popírá. Pozorované chování hvězdy totiž vysvětluje rozdílným způsobem - na hvězdě probíhají silné erupce. V předchozí studii zkoumali vědci data za celé období sledování hvězdy najednou, což jim zakrylo jeden důležitý fakt - zářivost hvězdy v jeden moment vzrostla až tisícinásobně.

Tato erupce proběhla 24. března 2017 a byla až 10x intenzivnější než podobné erupce na Slunci. Pokud jsou tyto erupce běžnou praxí, lze očekávat, že jakákoliv planeta, která jimi bývá ať už více či méně zasažena, by nemohla mít atmosféru nebo oceány, natož život.

Proxima Centauri je trpaslík typu M, jde o velmi častý typ hvězdy ve vesmíru. Přesto nejsou erupce tohoto typu na těchto hvězdách nijak důkladně prozkoumané. Podle vědců došlo ke změnám v magnetickém poli hvězdy, které urychlily elektrony až k rychlosti světla. Elektrony následně interagovaly s plazmatem hvězdy, což způsobilo záblesk ve většině elektromagnetického spektra.

Související hvězdy

	Typ hvězdy	Vzdálenost (světelné roky)	Exoplanety
Alpha Centauri A	Žlutá hvězda	4.4	0
Alpha Centauri B	Oranžová hvězda	4.4	0
Proxima Centauri	Červený trpaslík	4.4	1

Více informací k tématu

Článek na carnegiescience.edu

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Více o předchozí studii

Kolem nejbližší hvězdy Proxima Centauri je pravděpodobně pás asteroidů, možná hned tři

5. 11. 2017 Pozorování nejbližšího hvězdného systému radioteleskopem ALMA odhalila existenci prstence kolem tamní hvězdy. Pás prachu, kamení a ledu se nachází ve vzdálenosti 1-4 AU od Proxima Centauri a mohl by připomínat pás asteroidů za oběžnou drahou planety Mars. Kromě toho leží v blízkosti této hvězdy teprve loni objevená exoplaneta Proxima B, a vše tak napovídá tomu, že struktura 4 světelné roky vzdáleného systému je komplexnější než bylo doposud známo.

Ačkoli je hvězda Proxima Centauri vzdálená pouhé 4,25 světelných let, o jejím okolí toho zatím příliš nevíme. Jde o červeného trpaslíka o velikosti sedminy Slunce, který je součástí trojhvězdy Alfa Centauri. V roce 2016 se podařilo pozorovat planetu Proxima b o velikosti zhruba 1,3násobku Země v blízkosti pouhých 0,05 AU od hvězdy. Výsledky pozorování však vylučují existenci nějakých větších těles v blízkosti této hvězdy.

Mohou zde ale být jiné objekty. Nově objevený pás je z vesmírného pohledu složen z prachu, může však obsahovat i větší planetky. Vědci odhadují že kromě skutečně malých objektů menších než milimetr mohou být v pásu i planetky v řádu kilometrů. Podobné pásy jsou považovány za zbytky materiálu, které zůstaly po formaci planet v systému. Masa tohoto pásu je odhadována asi na jednu setinu hmotnosti Země.

Polohou sice může pás kolem Proxima Centauri připomínat pás asteroidů za planetou Mars, svou teplotou kolem -230 °C se však podobá spíše vnějšímu, Kuiperově pásu, který se rozprostírá za oběžnou drahou Neptunu. To je dáno tím, že Proxima Centauri je mnohem menší a chladnější než Slunce.

Pozorování napovídají, že v systému by mohly být možná ještě další dva pásy. Jeden mnohem vzdálenější od hvězdy (kolem 30 AU) a také o hodně chladnější, což by bylo pro astronomy velmi zajímavé místo. Druhý pás naopak blíže hvězdě (0,4 AU), výrazně s vyššími teplotami. Potvrzení těchto pásů však bude vyžadovat další pozorování.
Více informací

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích

LIVINGfUTURE.cz

Follow @LIVINGfUTUREcz

Další zprávy z kategorie
Hvězdy

17. říjen 2021

Exoplanety

Rádiové signály od blízkých červených trpaslíků by mohly pocházet od dosud neznámých exoplanet

Astronomové vedení Josephem Callinghamem využili nejsilnější soustavu radioteleskopů na světě LOFAR, aby prozkoumali rádiové signály od blízkých červených trpaslíků. Ve většině případů potvrdili, že vznikají v interakci s magnetickým polem hvězdy. U čtyř hvězd však nebyli schopni jejich původ vysvětlit. Jako nejlepší vysvětlení nabízí interakci magnetického pole exoplanet s radiací hvězdy. Podobný mechanismus vede ke vzniku polárních září na Zemi.

Přečíst článek

13. říjen 2021

Bílý trpaslík

Magnetické pole je častější u hmotnějších a starších bílých trpaslíků

Podle nového výzkumu má alespoň 20 % bílých trpaslíků v okolí sluneční soustavy detekovatelné magnetické pole. To má různou sílu a je častější u trpaslíků s větší hmotností.

Přečíst článek

10. říjen 2021

Hvězdy

Otevřená hvězdokupa NGC 1605 jsou ve skutečnosti dvě skupiny hvězd s rozdílným stářím

Dlouho známá hvězdokupa NGC 1605 ve vzdálenosti 8 300 světelných let je ve skutečnosti dvojice hvězdokup. Zjistil to brazilský astronom Denilso Camargo analýzou dat z programů WISE, Gaia a 2MASS, které mapují hvězdy v Mléčné dráze. Hvězdy tvořící NGC 1605 lze rozdělit do dvou odlišných populací, které jsou ve zkoumaném regionu značně promíchány. Naznačuje to, že se jedná o původně samostatné hvězdokupy, které nyní pozorujeme v procesu spojení.

Přečíst článek

Další články z kategorie
Hvězdy