Erupce na nejbližší hvězdě Proxima Centauri by mohly být překážkou v obyvatelnosti jejích planet
Nové prozkoumání loňských pozorování sousední hvězdy Proxima Centauri přivádí vědce k odlišnému závěru - neexistují kolem ní pásy asteroidů, jak se dříve domnívali, místo toho hvězda zažívá intenzivní erupce. Tyto erupce pravděpodobně budou způsobovat neobyvatelnost jakýchkoliv planet v blízkosti této hvězdy. Studie s odlišnými závěry od těch loňských byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.
Slunce a Alfa Centauri Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.
Proxima Centauri je nejbližší hvězda Slunci, nachází se pouhých 4,22 světelných let daleko. Právě proto byli vědci nadšeni, když byla u této malé hvězdy objevena planeta Proxima Centauri b, která naznačovala, že by zde mohl být celý planetární systém. Loni v listopadu přišel další objev, když astronomové ohlásili existenci pásu asteroidů podobného tomu mezi planetami Mars a Jupiter v naší sluneční soustavě a dalšího, vzdálenějšího, podobného Kuiperově pásu. Nová studie však existenci těchto pásů prachu a planetek popírá. Pozorované chování hvězdy totiž vysvětluje rozdílným způsobem - na hvězdě probíhají silné erupce. V předchozí studii zkoumali vědci data za celé období sledování hvězdy najednou, což jim zakrylo jeden důležitý fakt - zářivost hvězdy v jeden moment vzrostla až tisícinásobně. Tato erupce proběhla 24. března 2017 a byla až 10x intenzivnější než podobné erupce na Slunci. Pokud jsou tyto erupce běžnou praxí, lze očekávat, že jakákoliv planeta, která jimi bývá ať už více či méně zasažena, by nemohla mít atmosféru nebo oceány, natož život. Proxima Centauri je trpaslík typu M, jde o velmi častý typ hvězdy ve vesmíru. Přesto nejsou erupce tohoto typu na těchto hvězdách nijak důkladně prozkoumané. Podle vědců došlo ke změnám v magnetickém poli hvězdy, které urychlily elektrony až k rychlosti světla. Elektrony následně interagovaly s plazmatem hvězdy, což způsobilo záblesk ve většině elektromagnetického spektra.
Informace o hvězdě Alpha Centauri
| Hvězda | Typ hvězdy | Hmotnost hmotností Slunce |
Poloměr poloměrů Slunce |
Exoplanety | |
|---|---|---|---|---|---|
|
Alpha Centauri A | Žlutá hvězda | 1.1 | 1.2 | 0 |
|
Alpha Centauri B | Oranžová hvězda | 0.91 | 0.9 | 0 |
|
Proxima Centauri | Červený trpaslík | 0.12 | 0.2 | 1 |
| Více o této hvězdě | |||||
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Hvězdy
Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro přímé pozorování atmosféry
Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.
celý článekU blízké hvězdy GJ 740 byla objevena nová superzemě
Pomocí metody radiální rychlosti byla u hvězdy GJ 740 ve vzdálenosti 36 světelných let objevena nová exoplaneta. Planeta s označením GJ 740 b má třikrát větší hmotnost než Země a obíhá blízko svojí hvězdě. Pomocí této metody astronomové měří gravitační vliv planety na její hvězdu, je tedy snadné zjistit její hmotnost. Naopak nelze určit velikost planety, není tedy zatím zřejmé, zda se jedná o menší skalnatou planetu, nebo větší objekt s nižší hustotou.
celý článekPrvní objevená černá díra Cygnus X-1 je masivnější než se předpokládalo a rotuje téměř rychlostí světla
Stelární černá díra Cygnus X-1 byla nově prozkoumána pomocí teleskopů ze sítě VLBA (Very Long Baseline Array). Z nových dat vědci usuzují, že se nachází dál a je o celou polovinu větší, než se doposud předpokládalo. Zároveň vypočítali, že rotuje rychlostí, která se blíží rychlosti světla. Cygnus X-1 se tak stává největší přímo pozorovanou stelární černou dírou s nejrychlejší známou rotací.
celý článekZa vznikem jediné známé černé díry střední velikosti by mohla být kolize exotických bosonových hvězd
Podle mezinárodního týmu vědců by za událostí, ve které vznikly gravitační vlny GW190521, mohla ve skutečnosti být kolize bosonových hvězd. Tato kategorie hvězd zatím nebyla nikdy pozorována a existuje pouze v teoriích. Ke svému závěru vědci došli na základě počítačových simulací kolizí bosonových hvězd, které se nápadně podobají detekovanému signálu detektory gravitačních vln LIGO a Virgo.
celý článekAstronomové našli hvězdný systém, ve kterém planety obíhají hvězdu v opačném směru, než je její rotace
Vědecký tým vedený astronomy z Aarhus University v Dánsku objevil zvláštní planetární systém, ve kterém dvě exoplanety obíhají centrální hvězdu v téměř zcela opačném směru, než je její rotace. Tato situace zřejmě vznikla díky vlivu druhé hvězdy na okraji systému, která změnila sklon roviny disku, ze kterého exoplanety vznikly.
celý článekV obyvatelné zóně sousední hvězdy Alfa Centauri A by se mohla nacházet exoplaneta
Analýza pozorování v infračerveném spektru odhalila u sousední hvězdy slabý signál, který by mohl znamenat existenci exoplanety. Zatím se nicméně jedná pouze o kandidátský objekt, který bude muset být ještě potvrzen. Potenciální planeta se nachází v obyvatelné zóně hvězdy Alfa Centauri A podobné Slunci, kde jsou vhodné podmínky pro existenci kapalné vody na povrchu.
celý článekAnalýza archivních dat odhalila neznámý horký Neptun ve vzdálenosti 186 světelných let
Analýzou archivních dat s radiální rychlostí hvězd se vědcům podařilo objevit novou exoplanetu z kategorie horkých Neptunů. Planeta s označením HD 183579b se nachází u hvězdy podobné Slunci ve vzdálenosti 186 světelných let.
celý článek