Orbitální sonda Mars Express poslala z Marsu pohled na zasněžený kráter Korolev

Evropská orbitální sonda Mars Express vyfotila z oběžné dráhy kráter Korolev v blízkosti severního pólu Marsu. V kráteru se nachází velké množství sněhu, které se v něm udržuje díky specifickým podmínkám, které v něm panují. Kráter je až dva kilometry hluboký a na jeho dně jsou chladnější teploty než v jeho okolí. Díky tomu v něm sněhová vrstva tlustá kolem 1,8 kilometru zůstává permanentně.

Mars, kráter Korolev

Mars, kráter Korolev Tento snímek kráteru Korolev je sestavený z 5 různých fotografií pořízených při pěti přeletech sondy Mars Express nad oblastí.



Kráter Korolev má 81,4 kilometrů v průměru a nachází se v blízkosti severního pólu planety Mars. Podle odhadů obsahuje 2 200 m3 vodního ledu, což je zhruba ekvivalentem množství vody ve Velkém Medvědím jezeru v Kanadě. Okraj kráteru se tyčí 2 kilometry nad okolní terén a jeho hloubka dosahuje 2 kilometry pod okraj kráteru.

Sníh i led se na Marsu vyskytují na několika místech, většina ho zřejmě bude ukryta pod povrchem planety. Na povrchu se vyskytuje zejména v severních polárních oblastech. Kapalná voda na povrchu Marsu vydržet nemůže díky nízkému tlaku atmosféry a příliš nízkým teplotám. Zřejmě se však vyskytuje v kombinaci s jinými sloučeninami, se kterými vytváří extrémně slané roztoky, schopné existovat v kapalném stavu po krátkou dobu na povrchu Marsu.

Nově publikovaný obrázek je ve skutečnosti kombinací několika snímků pořízených z různých oběžných drah a v různých časových obdobích. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Mise Spojených arabských emirátů k Marsu dosáhne planety 9. února

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Jednou ze tří letošních misí k planetě Mars je mise Hope Spojených arabských emirátů (SAE). Po třetí úspěšné korekci trajektorie oznámil řídící tým, že očekávají přílet k sousední planetě 9. února 2021. Po vstupu na oběžnou dráhu bude sonda nejméně dva roky zkoumat atmosféru planety.

celý článek

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

celý článek

Nejstarší meteorit z Marsu naznačuje přítomnost vody na sousední planetě už při jejím vzniku

4. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Dosavadní nejdřívější známky vody na Marsu pochází z doby před 3,7 miliardami let. Analýza meteoritu NWA 7533, který z Marsu pochází, nicméně ukazuje, že zde mohla být dokonce už před 4,4 miliardami let. Znamenalo by to, že voda byla na planetě přítomna už při jejím formování, a podobně by tomu mohlo být i u jiných těles sluneční soustavy, včetně naší planety.

celý článek

Čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání sondy Tianwen-1 na Marsu

31. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Tianwen-1 je od července tohoto roku na cestě k Marsu, jde o první čínskou meziplanetární misi. Ve svém updatu nyní čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání roveru - bude to v oblasti Utopia Planitia. O přistání se rover pokusí po 2-3 měsících na oběžné dráze.

Rover Perseverance je v polovině svojí cesty na Mars

28. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kapsle s roverem Perseverance už uletěla 235,4 milionů kilometrů a nachází se tak v polovině svojí cesty k Marsu. Sonda se nyní nachází zhruba 2,3 světelných minut daleko od Země. Vše zatím probíhá podle plánu, rover Perseverance by měl na Marsu přistát 18. února příštího roku.

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

17. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

celý článek

S detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence

8. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé detekován automatickým programem. Vědci si od nového přístupu slibují více objevů a v budoucnu možná i chytřejší orbitální sondy.

celý článek