Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.



Plánovaná čínská mise nese zatím označení Interstellar Heliosphere Probe (IHP). Vesmírné sondy IHP-1 a IHP-2 by letěly do vesmíru v roce 2024 a na své cestě by využily gravitační asistence Země a planety Jupiter.

Čínští vědci na projektu pracují už několik let, zatím však nebylo rozhodnuto o jeho realizaci. Konečné rozhodnutí by mohlo padnout v letech 2021-2022, kdy bude čínská vláda schvalovat další pětiletku.

Plánovaný harmonogram

IHP-1 První sonda by měla podobně jako obě sondy Voyager zamířit do čela sluneční soustavy, po směru jejího putování naší galaxií.
  • 2024 start do vesmíru
  • 2025 průlet kolem Země
  • 2027 průlet kolem Země
  • 2029 průlet kolem Jupiteru
  • 2049 hranice sluneční soustavy
IHP-2 Druhá sonda sice také proletí kolem planety Jupiter, potom však zamíří opačným směrem - k předpokládanému ocasu sluneční soustavy.
  • 2027 průlet kolem Země
  • 2032 průlet kolem Země
  • 2033 průlet kolem Jupiteru
  • 2038 průlet kolem Neptunu, vypuštění malé sondy
  • 2040-2048 průlet kolem zatím neurčeného objektu v Kuiperově pásu
  • 2049 hranice sluneční soustavy
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Stavba čínské vesmírné stanice by mohla začít během několika málo měsíců

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezi více než 40 starty raket plánovanými Čínou na letošní rok je také let těžké rakety Long March 5B s prvním modulem orbitální stanice. Raketa už dokončila testovací procedury a čeká ji převoz na kosmodrom Wenchang. Jejím nákladem bude modul Tianhe, který se stane jádrem budoucí orbitální stanice. Jeho let do vesmíru lze předpokládat někdy začátkem jara.

V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety

7. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.

celý článek

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

celý článek

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

16. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce je na cestě zpět k Zemi, dorazí za 3 dny

14. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kapsle se vzorky měsíčních hornin strávila na oběžné dráze asi týden. V neděli večer zažehla na 22 minut své motory a vydala se zpátkyk Zemi. Přílet sondy k naší planetě se očekává za tři dny, kapsle se vzorky potom vstoupí do atmosféry a přistane na čínském území.

Dvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny

13. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů událostí, ve kterých vznikají gravitační vlny. Lidstvo zatím zná pouze jednu takovou událost - kolize neutronových hvězd.

celý článek