Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.



Plánovaná čínská mise nese zatím označení Interstellar Heliosphere Probe (IHP). Vesmírné sondy IHP-1 a IHP-2 by letěly do vesmíru v roce 2024 a na své cestě by využily gravitační asistence Země a planety Jupiter.

Čínští vědci na projektu pracují už několik let, zatím však nebylo rozhodnuto o jeho realizaci. Konečné rozhodnutí by mohlo padnout v letech 2021-2022, kdy bude čínská vláda schvalovat další pětiletku.

Plánovaný harmonogram

IHP-1 První sonda by měla podobně jako obě sondy Voyager zamířit do čela sluneční soustavy, po směru jejího putování naší galaxií.
  • 2024 start do vesmíru
  • 2025 průlet kolem Země
  • 2027 průlet kolem Země
  • 2029 průlet kolem Jupiteru
  • 2049 hranice sluneční soustavy
IHP-2 Druhá sonda sice také proletí kolem planety Jupiter, potom však zamíří opačným směrem - k předpokládanému ocasu sluneční soustavy.
  • 2027 průlet kolem Země
  • 2032 průlet kolem Země
  • 2033 průlet kolem Jupiteru
  • 2038 průlet kolem Neptunu, vypuštění malé sondy
  • 2040-2048 průlet kolem zatím neurčeného objektu v Kuiperově pásu
  • 2049 hranice sluneční soustavy
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Tříčlenná posádka úspěšně doletěla k čínské orbitální stanici

Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

Mezi dvěma stovkami nově objevených neutronových hvězd je i 40 milisekundových pulzarů

Prostřednictvím čínského teleskopu FAST se vědcům podařilo objevit 201 nových pulzarů. Do dnešního dne jich bylo objeveno kolem tří tisíc, nová skupina tak podstatně rozšiřuje jejich počet. V rámci programu GPPS přitom bylo zatím prozkoumáno asi jen 5 % oblohy. Skenování oblohy teleskopem FAST by mohlo být dokončeno v roce 2026.

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Čína poslala do vesmíru experimentální družici natřenou super černou barvou

Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.