Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

Tým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

Nova V906

Nova V906



Lithium je nejlehčí alkalický kov, který se používá hojně v bateriích a v keramice. Část dnešního lithia vznikla společně s vodíkem a heliem při velkém třesku, část vzniká v supernovách a asi desetina z toho, co se dnes nachází v Mléčné dráze (asi 1 000 hmotností Slunce), vznikla v novách.

Klasické novy jsou hvězdné exploze vznikající v binárních systémech s bílým trpaslíkem a větší hvězdou hlavní posloupnosti. Bílý trpaslík svou gravitací nasává materiál ze sousední hvězdy a tento proces vede k explozi známé jako nova.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Nova

V souhvězdí Kasiopeji se objevila nova, pochází z hvězdy jejíž proměnlivost poprvé zpozoroval český astronom

22. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Japonskému astronomu Yuji Nakamurovi se 18. března podařilo zpozorovat náhlé vzplanutí hvězdy V1405 Cas (CzeV3217). Jedná se o novu, která bývá způsobena dočasným zažehnutím termojaderné reakce na povrchu bílého trpaslíka, na kterého dopadá materiál z blízké hvězdy. Zvýšená záře novy s oficiálním označením Nova Cas 2021 potrvá několik dní, pozorovat ji můžete v souhvězdí Kasiopeji.

celý článek

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konce

24. 4. 2020

Astronomům z Rakouska, Polska a Kanady se podařilo poprvé pozorovat jev zvaný nova od začátku až do konce. Doposud byly pozorovány pouze následky nov z nichž vědci usuzovali, co k nim mohlo vést. Nová pozorování tak poprvé ukazují, jak k nově dochází. Závěry z těchto pozorování byly nyní publikované ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018

V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

celý článek