Nejnovější zprávy z vědy

Při středeční misi Starlink letěla raketa Falcon 9 do vesmíru už po osmé

Při středeční misi Starlink letěla raketa Falcon 9 do vesmíru už po osmé

dnes 19:27 Raketa Falcon 9 s označením B1051 se ve středu stala nejčastěji používanou raketou. Do vesmíru a zpět už tento konkrétní nosič letěl celkem 8x. Společnost SpaceX tak dál posouvá možnosti opakovaného použití svých raket. Podle Elona Muska mohou nejnovější verze raket Falcon 9 letět si vesmíru bez větších úprav 10x. S pravidelnou údržbou by to možná mohlo být až 100x.

Vzplanutí prozradilo nový mladý hvězdný objekt, časem z něj vznikne nová hvězda

Vzplanutí prozradilo nový mladý hvězdný objekt, časem z něj vznikne nová hvězda

dnes 06:00 Analýzou dat z Palomar Gattini InfraRed survey a vesmírného teleskopu NEOWISE se vědcům podařilo identifikovat nový mladý hvězdný objekt. Mezi tuto kategorii těles se řadí protohvězdy a další objekty před hlavní posloupností. Jejich studiem vědci zkoumají evoluci hvězd, zejména jejich počáteční fázi, kdy o sobě dávají vědět občasným zesílením zářivosti.

Analýza hvězdného vlákna Theia 456 ukázala, že jeho hvězdy vznikly ve stejnou dobu

Analýza hvězdného vlákna Theia 456 ukázala, že jeho hvězdy vznikly ve stejnou dobu

21. ledna 2021 V naší galaxii Mléčné dráze se nachází miliardy hvězd. Ty mohou být relativně samostatné, nebo mohou být součástí jiného celku - hvězdokup. Nedávno vědci objevili další možnou hvězdnou strukturu v galaxii - hvězdná vlákna, která dostala označení Theia a doposud jich bylo identifikováno přes 8 tisíc. Podle nového výzkumu mají všechny hvězdy jednoho z těchto vláken stejné stáří.

Sonda OSIRIS-REx by po odeslání vzorků z planetky Bennu na Zemi mohla letět k nebezpečné planetce Apophis

Sonda OSIRIS-REx by po odeslání vzorků z planetky Bennu na Zemi mohla letět k nebezpečné planetce Apophis

20. ledna 2021 Operátoři mise OSIRIS-REx zvažují, co bude tato vesmírná sonda dělat poté, co odevzdá úspěšně posbírané vzorky materiálu z planetky Bennu. K tomu by mělo dojít v roce 2023, kdy kolem naší planety proletí a vypustí malý kontejner k povrchu. Samotná sonda však zůstane ve vesmíru a bude moci navštívit nějaký další objekt. Tím by mohla být planetka Apophis, která v roce 2029 proletí v těsné blízkosti Země a je možné, že se v dalších letech naší planetě přiblíží ještě víc.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Nadýchaná exoplaneta WASP-107b je stejně velká jako Jupiter, má ale 10x menší hmotnost

20. 1. 2021 Mezinárodnímu vědeckému týmu astronomů se podařilo zjistit strukturu exoplanety WASP-107b. Podle jejich závěrů by její skalnaté jádro mohlo mít hmotnost pouhých 4 Zemí. Tyto nové poznatky vedou vědce k přehodnocení teorie o vzniku velkých plynných planet. Zdá se totiž, že mohou vznikat z

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

19. 1. 2021 Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

Astronomové pomocí machine learning zdvojnásobili počet známých gravitačních čoček

15. 1. 2021 V dříve posbíraných datech, která jsou součástí programu DESI Legacy Imaging Surveys, našli vědci 1 200 nových gravitačních čoček. Počet těchto úkazú deformujících prostřednictvím gravitace světlo se tak zvýšil na dvojnásobek. Ke svému výzkumu vědci využili metody machine learning,

Nová verze nákladní lodi Dragon poprvé přistála na Zemi, přivezla 2 tuny nákladu z vesmírné stanice

14. 1. 2021 Nákladní loď Dragon ve čtvrtek brzy ráno úspěšně přistála v Mexickém zálivu. Na její palubě se nacházelo něco málo přes dvě tuny nákladu, který přivezla z Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Byla tak zakončena první mise nové verze této vesmírné lodi označované jako Dragon 2 nebo Cargo

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla objevena nová exoplaneta v neptunské poušti

14. 1. 2021 Mezinárodní tým astronomů oznámil objev nové exoplanety NGTS-14Ab, která je asi o 30 % větší než planeta Neptun ve sluneční soustavě. Planeta byla objevena v rámci průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který pracuje s několika malými plně automatizovanými teleskopy v Čile. Exoplaneta se

Observatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku

13. 1. 2021 Prostřednictvím sítě International Pulsar Timing Array (IPTA) vědci z celého světa pátrají po gravitačních vlnách, které jsou ozvěnou velkého třesku. Podle teorie by takové gravitační vlny měly vytvářet šum na pozadí, který prostupuje celým vesmírem.

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

12. 1. 2021 Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.