Nejnovější zprávy z vědy

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

dnes 13:38 Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittaruis A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

Astronomové navrhují vystavět speciální teleskop na sledování obří hvězdy Betelgeuse

Astronomové navrhují vystavět speciální teleskop na sledování obří hvězdy Betelgeuse

dnes 06:51 Mezinárodní tým astronomů navrhuje postavit nový teleskop, který by byl dedikovaný pro pozorování hvězdy Betelgeuse. Jednalo by se o optický interferometr, který by se skládal z 12 běžně dostupných teleskopů. Tým vědců už dokonce instaluje prototyp, který bude umístěný na anténě teleskopu, který provozuje University of Arizona. Cena výsledného teleskopu by neměla přesáhnout 400 tisíc dolarů.

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

21. října 2020 Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

Astronomové našli v sousední galaxii kulovou hvězdokupu s nejnižším obsahem těžkých prvků

Astronomové našli v sousední galaxii kulovou hvězdokupu s nejnižším obsahem těžkých prvků

21. října 2020 Astronomům pracujícím s teleskopy Keck I a CFHT se podařilo objevit v blízké galaxii Andromeda masivní kulovou hvězdokupu s extrémně nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium. Obsah železa v této skupině hvězd je 800x nižší než u Slunce a 3x nižší než u hvězdokupy, která měla doteď nejnižší známý obsah železa.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy

Sonda OSIRIS-REx se svým ramenem dotkla planetky Bennu, NASA nyní vyhodnocuje kolik hornin zachytila

21. 10. 2020 Vesmírná sonda OSIRIS-REx se v noci z úterý na středu přiblížila k planetce Bennu a pokusila se z ní získat alespoň 60 gramů materiálu. Manévr byl úspěšně završen krátce po půlnoci našeho času. NASA nyní bude několik dní vyhodnocovat, zda sonda posbírala nějaké vzorky a kolik jich je,

Nokia pro NASA na Měsíci postaví mobilní síť čtvrté generace, fungovat by mohla už za 2 roky

20. 10. 2020 Americká vesmírná agentura vybrala společnost Nokia pro výstavbu první mobilní sítě na Měsíci. Podle Nokie bude signál šířen ze stacionárního přistávacího modulu, který by měl na Měsíc letět v roce 2022. Mobilní signál LTE umožní komunikaci malým roverům, které budou zkoumat okolí

Podle Elona Muska by mohla první Starship letět k Marsu už za 4 roky

20. 10. 2020 Společnost SpaceX zatím zkouší čím dál komplexnější prototypy vesmírné lodi Starship a podle Elona Muska by první z nich mohla už za 4 roky letět k Marsu. Kromě toho by už za dva roky mohla letět první Starship k Měsíci, kam by pro NASA mohla vozit náklad. Během několika týdnů by testy měly

Vědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku

19. 10. 2020 Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.

Betelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko

19. 10. 2020 Nová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.

Podívejte se na videu, jak evropsko-japonská sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše

18. 10. 2020 Vesmírná sonda BepiColombo využila na svojí cestě k planetě Merkur gravitaci Venuše, aby korigovala svou oběžnou dráhu. Při tomto průletu 15. října operátoři mise využili příležitosti a vyzkoušeli některé z instrumentů určených pro průzkum Merkuru.

Izolované trpasličí galaxie by vědcům mohly prozradit více o evoluci hvězd

18. 10. 2020 Astronomům ze Special Astrophysical Observatory v Rusku se podařilo určit přesné vzdálenosti a metalicitu 18 trpasličích galaxií. Využili k tomu metodu TRGB (Tip of the red-giant branch), při které je zkoumána nejzářivější hvězda ve fázi rudého obra, podle které je následně určena vzdálenost