NASA vybírá nové vesmírné mise pro období 2013-2022

Na vypracování studie, kterou vám nabízíme ve zdrojích tohoto článku, se podílelo 5 expertních panelů a jejich cílem bylo poskytnout Národnímu úřadu pro letectví a vesmír reálný seznam misí, které mají potenciál přinést množství nových informací o Sluneční soustavě a vesmíru samotném. Při sestavování seznamu byl brán ohled na aktuální finanční rozpočet a odhadované finance NASA pro období 2013-2022.

mise ESJM

mise ESJM vize grafika, na které jsou zobrazeny vesmírné sondy JEO a JGO, planeta Jupiter a galilejské měsíce Io, Europa, Calisto a Ganymede. ESJM je plánovaná na rok 2020.



"Doporučili jsme takové výzkumné mise, které představují vyvážený mix (malých, středních a velkých misí) vědeckých zkoumání, které mají potenciál značně rozšířit naše vědomosti o solárním systému", řekl Steven W. Squyres, profesor astronomie na Cornellově univerzitě v USA.

Největší plánovanou misí je Mars Astrobiology Explorer Cacher (MAX-C), v rámci této mise by byl na Mars vyslán pojízdní robot, který by hledal důkazy o klimatu na Marsu v jeho historii a zkoumal, zda na planetě někdy mohly být podmínky pro život. Mise MAX-C by měla být prvním krokem k dopravě vzorků hornin z Marsu na Zemi. Rada však doporučila, aby byla tato mise realizována pouze při nepřekročení nákladů pro NASA ve výši 2,5 miliard dolarů. NASA by se na této misi měla podílet s ESA, plánovaný start je v roce 2018.

Mise k jupiterově měsíci Europě je další velkou misí, a měla by podle doporučení rady mít druhou nejvyšší prioritu. Nicméně náklady na tuto misi jsou zatím odhadovány příliš vysoko a tak by měla být mise zahájena pouze v případě, že NASA na ni dostane více peněz a náklady mise budou sníženy na přijatelnou úroveň.

Třetí velkou misí je Uranus Orbiter, první mise zaměřená na planetu Uran a její systém měsíců, součástí mise by měla být také sonda směřující do atmosféry Uranu. Náklady mise Uranus Orbiter nesmí překročit 2,7 miliardy dolarů, jinak bude zrušena.

Pro střední mise byly doporučeny dvě mise středně velkých vesmírných sond studující objekty ve sluneční soustavě. Na malé mise se doporučení rady nevztahuje, nicméně zmiňuje přínosy specializovaných planetárních nízko-nákladových misí a doporučuje v nich pokračovat při zhruba stejném rozpočtu jako doposud. Pokud nebude mít NASA dostatek fondů, měl by zpozdit start některé z velkých misí a pokračovat v těch středních a menších.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Vesmírná sonda Lucy dostala druhý ze tří vědeckých instrumentů

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na konstrukci vyvíjené vesmírné sondy Lucy byl implementován přístroj LTES (Lucy Thermal Emission Spectrometer). Jeho úkolem bude měření infračerveného záření vycházejícího z planetek, které indikuje teplotu na jejich povrchu. Instalována už byla kamera s vysokým rozlišením LLORRI a během několika měsíců přibude ještě další kamera LRALPH.

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci

4. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

Na teleskop Euclid byly instalovány vědecké přístroje

28. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Na základní konstrukci evropského vesmírného teleskopu Euclid byly ve francouzském městě Toulouse instalovány optické a infračervené přístroje. Úkolem teleskopu bude zkoumání temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Start mise Euclid je nyní plánován na rok 2022.

Teleskop Subaru vyfotografoval druhý cíl japonské vesmírné sondy Hayabusa2

26. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

10. prosince vyfotografoval teleskop Subaru na Havaji malou planetku 1998 KY26, která se stane cílem japonské vesmírné sondy Hayabusa2. Tato sonda přivezla nedávno na Zemi vzorky hornin z jiné planetky Ryugu, které nyní vědci zkoumají. Nově získaná data o oběžné dráze planetky 1998 KY26 budou využita k přesnějšímu naplánování trajektorie sondy.

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

celý článek