Co čekat od dnešního průletu sondy New Horizons kolem Pluta? Dnes ještě nic

14. 7. 2015

Ve 13:50 SELČ proletí kolem trpasličí planety Pluto vesmírná sonda New Horizons rychlostí 14 kilometrů za sekundu. Na co se z tohoto průletu můžeme těšit a kdy? Cesta slunečního paprsku z povrchu Slunce k Zemi trvá asi osm minut, naše planeta tedy leží ve vzdálenosti osmi světelných minut od naší hvězdy. Pluto je však dál, mnohem dál - leží celé 4,5 světelné hodiny od Slunce a tedy na jakýkoliv signál od této trpasličí planety se bude čekat dlouhé čtyři a půl hodiny. Ale ani to ještě neznamená, že bychom večer v půl sedmé viděli ty nejdetailnější snímky Pluta. Zdaleka.

Pluto, 2,5 milionu kilometrů

Pluto, 2,5 milionu kilometrů Snímek pořízený sondou New Horizons ze vzdálenosti 2,5 milionu kilometrů 12. července. V dobu pořízení měla sonda ještě dva dny přibližování k Plutu před sbou.



Extrémní vzdálenost, kterou z dnes aktivních sond dnes předčí jen dva Voyagery, limituje komunikaci s New Horizons více než jen časovým zpožděním. Během krátkého průletu sonda posbírá početná měření a snímky povrchu, na Zemi se však budou dostávat následujících 16 měsíců. A operátoři si nebudou moci v indexu vybrat, které ze snímků poslat jako první, je tak možné, že ty největší objevy přijdou až dlouhé měsíce po průletu.

Na co se ale můžeme těšit jako první? Bude to potvrzení, že průlet proběhl v pořádku a sonda posbírala cenná data, to přijde těsně před druhou hodinou ranní v noci na středu. Následovat by pak ve středu měl první snímek z průletu. Teprve potom se budou posílat další data. 

Sonda New Horizons během průletu kolem Pluta nebude mít namířenou anténu směrem k Zemi a tedy nebude moci poslat žádný signál ani data. To se změní až několik hodin po průletu, kdy už budou všechna data posbírána, teprve potom sonda namíří svou hlavní anténu do středu sluneční soustavy a pošle na Zemi signál, že je v pořádku a že provedla naplánované úlohy.

Nemusíte dnes tedy sledovat všechny online přenosy, skutečné potvrzení přijde až po půlnoci. V příštích dnech budou snímky i nadále chodit v jednotkách za týden a tak o žádné jistě nepřijdete. Přesto se už dnes můžete těšit na poslední fotku Pluta z fáze přibližování, kterou sonda poslala zpátky na Zemi, než změnila svou orientaci pro průlet systémem Pluta a jeho měsíců.

Potvrzení velikosti Pluta

Zatímco se sonda New Horizons přibližovala k trpasličí planetě, vědci spočítali s doposud největší přesností velikost Pluta. Ta byla doposud odhadována z pozorování pozemních nebo orbitálních teleskopů a byla tak velmi nepřesná. Tedy: 2 370 kilometrů v průměru. Taková je přesná velikost Pluta. Doposud se odhadovalo 2 300 kilometrů. Charon je o něco menší, ve srovnání se svou mateřskou (trpasličí) planetou je však gigantický: 1 208 kilometrů v průměru, tedy více než dvojnásobek.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie New Horizons

Organické sloučeniny v atmosféře Pluta vznikají odlišným způsobem než na Titanu

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Měsíc Titan, který obíhá planetu Saturn, je zahalený do husté atmosféry, kterou lze jen stěží prohlédnout až na povrch. Tato neprůhlednost je způsobena organickými sloučeninami, které vznikají v reakcích v horních vrstvách atmosféry. Předpokládalo se, že podobné procesy stojí také za výrazně tenčí zato složením podobnou atmosférou trpasličí planety Pluto. Nový výzkum nicméně ukazuje, že atmosféra Pluta vzniká jinak.

celý článek

Nezvyklý tvar planetky Arrokoth by mohl být výsledkem zahřívání Kuiperova pásu

17. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Planetka Arrokoth, známá také jako Ultima Thule nebo 2014 MU69, zřejmě v prvních 100 milionech let od svého vzniku výrazně změnila svůj tvar. Tvar planetky připomínající sněhuláka s dvěma zploštělými koulemi je zřejmě výsledkem úniku plynů. Vyplývá to ze studie vědců z Chinese Academy of Sciences a Max Planck Institute for Solar System Research publikované v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

7. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

celý článek

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Trpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.

celý článek

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Měření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.

Tenká vrstva vodního ledu s metanem by mohla bránit kompletnímu zamrznutí Pluta

23. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Trpasličí planeta Pluto se nachází na okraji mrazivého regionu Kuiperova pásu. Přesto se zdá, že by mohl pod jejím povrchem existovat oceán. Kompletnímu zamrznutí této vody by mohla bránit tenká vrstva zmrzlého ledu s různými přísadami, zejména pak metanem. Tato vrstva by působila jako tepelný izolátor, který umožňuje udržení vyšších teplot pod povrchem. Nový výzkum, který vychází z dat mise New Horizons a počítačových simulací, byl publikován v magazínu Nature Geoscience.