Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě
V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.
Europa Clipper Orbitální sonda Europa Clipper by měla provést kolem 40 průletů kolem ledového měsíce Europa.
Více informací k tématu
NASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletí
6. 4. 2019 Měsíc planety Jupiter Europa je pro mnohé z vědců nejzajímavějším místem k prozkoumání ve sluneční soustavě. Jde totiž o ledové těleso, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. Už za čtyři roky by k Europě měla odletět vesmírná sonda Europa Clipper, jejímž úkolem bude podrobně zmapovat její povrch a procesy, které na něm i pod ním probíhají. Vývoj sondy postupuje dopředu a NASA už testuje novou anténu, kterou bude vybavena.
Přesněji řečeno, testováním prochází zatím pouze prototyp v reálné velikosti. Toto zařízení bude muset být schopné posílat na Zemi snímky povrchu Europy ve vysokém rozlišení. Testy mají brzy skončit, do stejného zařízení se však už v příštím roce vrátí skutečná anténa, která by o několik let později už měla letět k Jupiteru.
Zatím existují dvě varianty pro start mise Europa Clipper: sonda by mohla letět podle původního plánu v roce 2023 na raketě SLS. Tak silná raketa by umožnila přímou trajektorii a rychlejší cestu k Jupiteru (méně než 3 roky), je však stále ve vývoji a není jisté, zda bude do roku 2023 k dispozici.
Vznikla tak druhá varianta, při které by mohla sonda letět do vesmíru na jiné raketě, pravděpodobně Delta IV Heavy nebo Falcon Heavy. To by sice umožnilo start o rok dříve, slabší raketa by však nedala sondě dostatečnou rychlost. Sonda by tak musela využít gravitace Venuše i Země pro urychlení na cestě k Jupiteru. Taková cesta by zabrala 6 let.
Na videu je možné sledovat kromě animací Europy a systému planety Jupiter také koncept přistávacího modulu, který měl být součástí mise Europa Clipper. Od přistání na Europě bylo nakonec upuštěno, s tím že přistávací modul by mohl být součástí potenciální samostatné mise.
celý článek
Další zprávy z kategorie Europa Clipper
Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter
Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.
celý článekCo umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?
Dvojice vědců z University of Maryland a Southwest Research Institute vytvořila počítačovou simulaci, která se soustředí na vývoj těles v těsné blízkosti planety Saturn. Z více než 60 měsíců planety se pouze pětice větších měsíců nachází v jeho těsné blízkosti a zřejmě pouze Enceladus má pod svým povrchem ukrytý oceán. Nový počítačový model nyní poprvé ukazuje, proč je právě tento měsíc tímto způsobem unikátní. Výsledky výzkumu byly prezentovány ve studii, která vyšla v magazínu Nature Astronomy.
celý článekMisi na Europu by mohly komplikovat velké krystaly ledu na jejím povrchu
Podle nové studie v magazínu Nature Geoscience by mohl být povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter, pokrytý obřími krystaly ledu o výšce až 15 metrů. To by mohla být komplikace pro plánovanou misi na povrch Europy, která má zkoumat led a oceán, který se pod ním ukrývá. Problémové by mohly být zejména oblasti kolem rovníku, plánovaná mise tak musí buďto přistát blíže pólům, nebo s vysoce nerovným povrchem počítat.
celý článekPrvní mapa radiace, která dopadá na povrch Europy
Vědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.
celý článekDodatečné finance umožní realizaci hned dvou amerických misí k ledovému měsíci Europa
Americká vesmírná agentura dostala od tamního kongresu finance navíc oproti loňskému rozpočtu i oproti návrhu prezidenta Trumpa. Tyto peníze má použít na vývoj nové těžké rakety SLS, vesmírné lodi Orion a také na plánované meziplanetární mise, mezi nimi také misi k měsíci Europa pokrytém ledovou vrstvou, pod kterou se ukrývá globální oceán. V rozpočtu je nyní dost peněz na vývoj orbitální sondy Europa Clipper a také přistávacího modulu, který jako první navštíví povrch tohoto ledového měsíce.
celý článek