Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.
| mise | status | start | konec |
|---|---|---|---|
 Europa Clipper |
Plánovaná | 10. 10. 2024 |
Falcon Heavy na startovací rampě Raketa Falcon Heavy vztyčená na startovací rampě 39a na mysu Canaveral na Floridě.
Europa
Europa je jeden ze čtyř velkých (galileových) měsíců planety Jupiter, má v poloměru 1 561 km, což je jen o něco málo méně než Měsíc. Pod ledovou slupkou tohoto měsíce se ukrývá globální oceán s větším množství vody než všechny oceány na Zemi dohromady.
NASA původně s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru ještě stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče nicméně bylo rozhodnuto, že lze využít jinou raketu. Při vývoji sondy se tak už nějakou dobu nepočítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. Přechod na jinou raketu znamená také změnu trajektorie sondy sluneční soustavou. Podle původního plánu totiž měla raketa SLS poslat sondu Europa Clipper na přímou cestu k Jupiteru, která by zabrala pouhé tři roky. Podle nového plánu teď bude muset sonda provést několik gravitačních asistencí Země a Marsu, které ji urychlí na dostatečnou rychlost, aby se dostala dál od Slunce. Cesta k Jupiteru nově zabere 5 a půl roku.
Více informací k tématu
Europa Clipper
25. 7. 2021 
Europa ClipperRadiace a impakty na Europě ovlivňují materiál do hloubky nejméně 30 centimetrů pod povrch
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve větší hloubce. Tento výzkum pomůže vědcům lépe připravit vesmírnou sondu Europa Clipper, která by se měla k Europě vydat v roce 2024.
celý článek
6. 4. 2021 Europa ClipperMise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy
Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.
celý článek
15. 10. 2020 Europa ClipperTým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter
Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.
celý článek
6. 4. 2019 Europa ClipperNASA testuje anténu pro sondu k měsíci Europa. Stále ale není zřejmé, na jaké raketě Europa Clipper poletí
Měsíc planety Jupiter Europa je pro mnohé z vědců nejzajímavějším místem k prozkoumání ve sluneční soustavě. Jde totiž o ledové těleso, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. Už za čtyři roky by k Europě měla odletět vesmírná sonda Europa Clipper, jejímž úkolem bude podrobně zmapovat její povrch a procesy, které na něm i pod ním probíhají. Vývoj sondy postupuje dopředu a NASA už testuje novou anténu, kterou bude vybavena.
celý článek
4. 4. 2019 Europa ClipperCo umožňuje existenci oceánu pod povrchem Enceladu a proč tomu tak není u sousedních měsíců?
Dvojice vědců z University of Maryland a Southwest Research Institute vytvořila počítačovou simulaci, která se soustředí na vývoj těles v těsné blízkosti planety Saturn. Z více než 60 měsíců planety se pouze pětice větších měsíců nachází v jeho těsné blízkosti a zřejmě pouze Enceladus má pod svým povrchem ukrytý oceán. Nový počítačový model nyní poprvé ukazuje, proč je právě tento měsíc tímto způsobem unikátní. Výsledky výzkumu byly prezentovány ve studii, která vyšla v magazínu Nature Astronomy.
celý článek
9. 10. 2018 Europa ClipperMisi na Europu by mohly komplikovat velké krystaly ledu na jejím povrchu
Podle nové studie v magazínu Nature Geoscience by mohl být povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter, pokrytý obřími krystaly ledu o výšce až 15 metrů. To by mohla být komplikace pro plánovanou misi na povrch Europy, která má zkoumat led a oceán, který se pod ním ukrývá. Problémové by mohly být zejména oblasti kolem rovníku, plánovaná mise tak musí buďto přistát blíže pólům, nebo s vysoce nerovným povrchem počítat.
celý článek
31. 7. 2018 Europa ClipperPrvní mapa radiace, která dopadá na povrch Europy
Vědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.
celý článek
Falcon Heavy na startovací rampě
Raketa Falcon Heavy vztyčená na startovací rampě 39a na mysu Canaveral na Floridě.
Europa Clipper
Orbitální sonda Europa Clipper by měla provést kolem 40 průletů kolem ledového měsíce Europa.
Po úspěšném testovacím letu (a přistání) prototypu SN15 začátkem května nebylo nějakou dobu zřejmé, jaké budou následující kroky SpaceX při vývoji nové vesmírné lodě a rakety Starship. Vše nasvědčuje tomu, že prototyp Starship SN15 už nebude pro testovací lety vůbec...
Raketa Ariane 5 vynesla v pátek večer na oběžnou dráhu dvojici komunikačních družic. Vrátila se tak do provozu po téměř roce, kdy byl vylepšován její kryt, aby byly eliminovány vibrace nebezpečné pro náklad. Páteční start byl důležitou zkouškou rakety před podzimním letem...
Ve vzdálenosti 35 světelných let se astronomům podařilo přímo vyfotografovat exoplanetu. Jedná se o nejbližší přímo pozorovanou exoplanetu a zároveň jednu z nejchladnějších dodnes objevených. Objekt, který dostal označení COCONUTS-2b má podle nové studie přes 6 hmotností...
Astronomové z Itálie reportují objev nové hvězdokupy vzdálené přes 340 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy (Slunce se nachází asi 25 tisíc světelných let daleko). Jedná se o skupinu starých hvězd, která má zhruba 30 světelných let napříč. Hvězdokupa dostala...
Nový laboratorní modul Nauka (Multipurpose Laboratory Module, MLM) rozšířil Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Původně měl letět do vesmíru už v roce 2007, ale jeho start byl opakovaně odkládán. Nauka rozšířila prostory pro vědecké experimenty na stanici, má také vlastní...
Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi...
Společnost Boeing plánovala na dnešní den opakování testovacího letu OFT (Orbital Flight Test) se svou vlastní vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Let ale nakonec neproběhne, kvůli problémům na stanici. Nově vyvinutá kapsle při této misi poletí (zatím ještě bez posádky) k...
Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových...
Evropská vesmírná sonda JUICE úspěšně prošla další testovací fází, ve které úspěšně zvládla testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C a silně radiační prostředí....
Při pozorování supermasivní černé díry v galaxii I Zwicky 1 se vědcům podařilo zpozorovat záblesky rentgenové radiace. K jejich překvapení však nepocházela z okolí černé díry, které přímo pozorovali, ale z prostoru za ní. Jde o první pozorování tohoto fenoménu, kdy...
Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší...