Raketoplán Endeavour v dubnu dopraví na ISS částicový detektor AMS, bude hledat antihmotu
21. 3. 2011
Alpha Magnetic Spectrometer (AMS) je složen ze silných magnetů, s jejichž pomocí má dvou tunový přístroj detekovat kosmické záření. Cílem AMS není částice kosmického záření zachytit, ale důkladně analyzovat, vědce zajímá jejich náboj, rychlost, energetické hodnoty, ale také jejich původ. Přístroj bude na trvalo umístěn na ISS, kde bude dlouhodobě zaznamenávat hodnoty a hledat antihmotu a temnou hmotu ve vesmíru.
AMS-2 Alpha Magnetic Spectrometer je přístroj analyzující kosmické záření přímo ve vesmíru.
AMS-2 je druhým přístrojem svého druhu, který se dostane do vesmíru, první AMS bylo testováno na palubě raketoplánu Discovery v roce 1998. Při této misi šlo hlavně o ověření funkčnosti přístroje a získání důležitých informací pro výstavbu AMS-2. Na vývoji nového detektoru se podíleli vědci ze 60 institucí a 16 zemí, sestavený a otestovaný byl v Evropě, prošel také finální kalibrací v LHC v CERNu. Astrofyzikové podílející se tomto experimentu očekávají nové informace o složení a vzniku vesmíru. Nové světlo by mohl přístroj vrhnout na temnou hmotu, její podstatu a původ. Od AMS si vědci také slibují konečné zodpovězení otázky, kolik antihmoty ve vesmíru ve skutečnosti existuje. Někteří vědci přirovnávají instalaci AMS-2 ke zprovoznění Hubblova teleskopu, který doslova otevřel oči astronomům a způsobil revoluci v astronomii. Podobně novou perspektivu by měl přístroj AMS-2 poskytovat astrofyzikům po celou dobu trvání mise ISS.
ISS
AMS-2
Alpha Magnetic Spectrometer je přístroj analyzující kosmické záření přímo ve vesmíru.
Image credit:Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený...
Americké rakety Atlas 5 létají do vesmíru od roku 2002. Minulý měsíc společnost ULA (United Launch Alliance) oznámila, že jejich provoz postupně ukončí a budou nahrazeny nově vyvíjenou raketou Vulcan Centaur. Nová raketa bude levnější, silnější a poprvé poletí na oběžnou...
Voda je dnes na povrchu Marsu vzácným artiklem, nebylo tomu tak ale vždy. Sousední planeta o vodu postupně přišla a vědci hledají příčinu. Jednou z cest, kudy mohla voda z planety uniknout, jsou podle nové studie prachové bouře, které mohou pokrýt skoro celou planetu. Pro svůj...
Williama Shatnera zná téměř celý svět jako kapitána Jamese T. Kirka, který velel vesmírné lodi Enterprise. Teď se herec možná skutečně podívá do vesmíru, a to na palubě kapsle New Shepard společnosti Blue Origin. Ve svých 90 letech by se tak zároveň stal nejstarším...
Společnost SpaceX v průběhu léta připravuje prototyp SN20 vesmírné lodi Starship pro první zkušební let na oběžnou dráhu. Nejviditelnější je práce na tepelném štítu lodi, který tvoří malé šestiúhelníkové destičky. Zároveň se také intenzivně pracuje na prvním...
Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o...
Tým astronomů vedený Romainem Allartem prozkoumal atmosféru exoplanety WASP-127 b. Jde o planetu ve vzdálenosti 523 světelných let, která se svou hmotností podobá Saturnu. Na rozdíl od známé planety s prstenci však WASP-127 b kolem svojí hvězdy obíhá velmi blízko a řadí se proto...
Společnost SpaceX po úspěšném završení komerčního letu Inspiration4 zaznamenala zvýšený zájem o soukromé lety vesmírnou lodí Dragon na oběžnou dráhu. Oznámil to Benji Reed, šéf letů s posádkou ve SpaceX. Společnost aktuálně disponuje dvojicí vyzkoušených lodí Crew...
Archeologické nálezy ze střední doby bronzové (z období kolem roku 1600 před naším letopočtem) naznačují, že se město Tall el-Hammam v dnešním Jordánu stalo dějištěm nezvyklé katastrofy. Ve vrstvě, která odpovídá tomuto období, se zde nachází roztavená keramika a další...
Seismometr sondy InSight na povrchu Marsu zachytil zatím nejsilnější otřesy od začátku měření koncem roku 2018. 25. srpna a 18. září dosáhly otřesy síly 4,2 stupně na Richterově stupnici. Dosavadní nejsilnější otřes měl pouze 3,7 stupně (tedy byl asi 5x slabší) pocházel z...
Společnost Boeing plánovala na začátek srpna opakování testovacího letu OFT (Orbital Flight Test 2, OFT-2) se svou vlastní vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Let ale nakonec neproběhnul. Nejprve kvůli problémům na stanici způsobeným nově příchozím ruským modulem Nauka a později...