Raketoplán Endeavour v dubnu dopraví na ISS částicový detektor AMS, bude hledat antihmotu

Alpha Magnetic Spectrometer (AMS) je složen ze silných magnetů, s jejichž pomocí má dvou tunový přístroj detekovat kosmické záření. Cílem AMS není částice kosmického záření zachytit, ale důkladně analyzovat, vědce zajímá jejich náboj, rychlost, energetické hodnoty, ale také jejich původ. Přístroj bude na trvalo umístěn na ISS, kde bude dlouhodobě zaznamenávat hodnoty a hledat antihmotu a temnou hmotu ve vesmíru.

AMS-2

AMS-2 Alpha Magnetic Spectrometer je přístroj analyzující kosmické záření přímo ve vesmíru.



AMS-2 je druhým přístrojem svého druhu, který se dostane do vesmíru, první AMS bylo testováno na palubě raketoplánu Discovery v roce 1998. Při této misi šlo hlavně o ověření funkčnosti přístroje a získání důležitých informací pro výstavbu AMS-2. Na vývoji nového detektoru se podíleli vědci ze 60 institucí a 16 zemí, sestavený a otestovaný byl v Evropě, prošel také finální kalibrací v LHC v CERNu.

Astrofyzikové podílející se tomto experimentu očekávají nové informace o složení a vzniku vesmíru. Nové světlo by mohl přístroj vrhnout na temnou hmotu, její podstatu a původ. Od AMS si vědci také slibují konečné zodpovězení otázky, kolik antihmoty ve vesmíru ve skutečnosti existuje.

Někteří vědci přirovnávají instalaci AMS-2 ke zprovoznění Hubblova teleskopu, který doslova otevřel oči astronomům a způsobil revoluci v astronomii. Podobně novou perspektivu by měl přístroj AMS-2 poskytovat astrofyzikům po celou dobu trvání mise ISS.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie ISS

Nová verze nákladní lodi Dragon poprvé přistála na Zemi, přivezla 2 tuny nákladu z vesmírné stanice

14. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nákladní loď Dragon ve čtvrtek brzy ráno úspěšně přistála v Mexickém zálivu. Na její palubě se nacházelo něco málo přes dvě tuny nákladu, který přivezla z Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Byla tak zakončena první mise nové verze této vesmírné lodi označované jako Dragon 2 nebo Cargo Dragon. Mise trvala 38 dní.

celý článek

Nákladní loď Cygnus opustila vesmírnou stanici. Čeká ji prodloužená mise na oběžné dráze

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Automatická nákladní loď Cygnus společnost Northrop Grumman ve středu podle plánu opustila Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Cygnus nyní míří na 20denní prodlouženou misi, při které bude zkoumáno chování ohně v prostředí mikrogravitace.

Automatická nákladní loď Cygnus projde na oběžné dráze zkušebním ohněm

3. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Aby vědci vyzkoušeli, jak se oheň chová ve vesmíru, provedou experiment v nákladním prostoru lodi Cygnus, která následně shoří v atmosféře. Loď aktuálně kotví u ISS, kam přiletěla v říjnu se zásobami pro posádku. Její odpojení od stanice a začátek prodloužené mise je plánován na 6. ledna.

celý článek

NASA a Boeing plánují druhý nepilotovaný let Starlineru na 29. března

17. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing zatím letěla na oběžnou dráhu jenom jednou. K ISS však oproti plánům nedoletěla, zabránila ji v tím chyba v palubním počítači. Tento testovací let nyní Boeing podstoupí ještě jednou, následovat by po něm měl další testovací let, tentokrát už s posádkou.

U ISS aktuálně kotví dvě vesmírné lodě Dragon, upgradovaná automatická verze přivezla nový modul

8. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Automatická vesmírná loď Dragon v neděli úspěšně vyletěla na oběžnou dráhu. Kromě zásob pro posádku veze také zcela nový modul - přechodovou komoru Bishop. Jedná se o první zcela soukromý modul, který bude na stanici instalován. Bishop umožní vypouštět do vesmíru větší objekty než dosud používaná komora Kibo.

celý článek

Experiment s červy ve vesmíru ukazuje, že stav beztíže mění geny živých organismů

26. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle studie, která vychází z experimentů ICE-FIRST a CERISE, ovlivňuje gravitace (a také její nedostatek) živé buňky na genetické úrovni. Analýza červů druhu Caenorhabditis, kteří strávili čas na ISS, ukazuje drobné změny v tisícovce jejich genů. Tento a další výzkumy hledají způsob, jakým pobyt ve vesmíru ovlivňuje živé organismy a zejména člověka.

celý článek

Dragon se čtyřčlennou posádkou zakotvil u Mezinárodní vesmírné stanice

17. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V pět hodin ráno našeho času se vesmírná loď Crew Dragon spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí.